My friend's wedding and other life stories/ svatba mé kamarádky a další životní příběhy


Marketa is my dear friend, I first met her at the time when I used to date her brother. I was 16, she was 17 years old. And then, slowly, as we met at my boyfriends home, we became to know each other and to like each other. My first impression of her was: shy, superthin and also naive and angel-like being. In my 18 we broke up with her brother and then for a little time we have not seen much of each other until I started to photograph. Naturally, when I bought my first mirror camera, this fairy-like being with beautiful body and superlong hair came to my mind as my potential model. It did not take long for us to agree on a photoshooting. And because we liked the results, we repeated it, and repeated it and again. :)

This is one of our first results here.

Markéta je moje blízká kamarádka. Potkala jsem ji poprvé, když jm chodila s jejím bratrem. Mě bylo 16, jí bylo 17, a protože jsme se potkávaly často doma u jejího bráchy, postupně jsme měly tu možnost se poznat a spřátelit. Moje první dojmy z ní by se daly shrnout asi takto: stydlivá, extraštíhlá, naivní a andělská. Když mi bylo 18, s jejím bratrem jsme se rozešli a na pár let jsme se moc nevídali. Změna nastala,. když jsem si pořídila první zrcadlovku a začala jsem fotit. Tohle vílí stvoření s nádhernou postavovu a super dlouhými vlasy bylo samozřejmě dokonalým modelem pro začínajícícho fotografa. Vrhly jsme se na to, výsledky se nám líbily, čili jsme pak focení celkem často opakovaly. Tady je jedna z našich časných fotek:

In those hours and hours of shooting we spent together we opened to each other and became really good friends. I photographed her first pregnant belly, I took her photos with both kids, and all this time kept taking her photos for her beauty and inner cleanness, displaying her beautiful and times she was going through. I, unfortunately, witnessed also her divorce and tried to help her to survive it.

Za ty hodiny a hodiny focení jsme se otevřely jedna druhé a staly se z nás opravdu dobré kamarádky. Fotila jsem její první těhotné bříško, fotila jsem jí a její dvě maličké děti, a po celá ta léta jsem také neustále zachycovala jí i její krásu a čistotu a všechna lehká i těžká životní období, kterými procházela. Naneštěstí jsem s ní také prožila rozvod s manželem a snažila jsem se jí postavit zpět na nohy.

Time was passing, Marketa became divorced, moved to her own apartment, and as a very careful person with men, she always ended up in a non working relationship for years as she was simply not able to break it. In the meantime I moved to Greece to live with my beloved Greek. Even like this we managed to keep in touch and also every time I came to visit the Czech Republic to see my mum and friends and my home country, we managed to meet for a photosession.

Čas běžel, Markéta se rozvedla, přestěhovala se i s dětmi do svého bytu a jako velmi opatrná osoba, co se vztahů s muži týče, pokaždé skončila v nefunkčním vztahu, protože nebyla schopna ho ukončit. Já jsem se přestěhovala mezitím do Řecka, abych žila se svým athénským přítelem. I tak se nám podařilo zůstat si blízko a pokaždé, když jsem přiletěla bavštívit svou mámu a přátele a rodnou zemi, zvládly jsme i jedno focení.

My life turned upside down as I become pregnant in Greece and my boyfriend refused to have anything to do with the baby I was expecting. I moved back to the Czech Republic. Marketka was engaged and happy. That later changed as again this proved to be a non working relationship. so we were both single, I had one kid, she had two and so we cherished the few moments we were able to spend together drinking tea and creating art.

Můj život se obrátil naruby, v Řecku jsem s přítelem otěhotněla a ten se tvářil, že se mnou ani s naším dítětem nehodlá mít nic společného. Vrátila jsem se do Čech. V té době byla Markéta zasnoubená a štastná. To ovšem netrvalo dlouho, protože i tento vztah se ukázal být podivným a tak jsme opět skončily obě bez vztahu, ona s dvěmi dětmi, já s jedním. O to víc jsme si užívaly naše vzácné chvilky nad čajem a s uměním, které jsme ani tentokrát nepřestaly tvořit.

As Marketa's and mine kids grew bigger, we went to our cottage together, we also did a barbeque in our garden and we just sticked together doing the nice little things friend do. Marketas daughter is now 15 years old, so I am growing a new generation of models here. This is them - mother and daughter - together. Can you tell who is who?

Jak Markéty a mopje děti rostly, jely jsme spolu na chalupu, udělaly jsme buřty na zahradě a zkrátka jsme spolu držely a dělaly spoustu těch malých lidských věcí, které přátele dělávají. Markétině dceři je dnes 15 a já už si z ní vychovávám novou generaci modelek. Tady jsou - máma a dcera - poznáte kdo je kdo?

And because you are reading a fairytale (real one, but still magical), there is a happy ending to this story. Marketa met Frantisek, Frantisek is a real person, not a prince on a white horse. Still to her, he is exactly that fairytale character. He came, they fell in love and half a year ago they got married. It was a peaceful summer Saturday. Marketka slept over at my place from Friday, we had sparkling wine and some nice things to eat, we slept in my big bed next to each other and chatted until it rocked us to sleep. The first thing I held in my hands in the morning was a camera. Can you imagine anybody else taking photos of her wedding? My heart melted when she asked me for the first time as what is more to wish for, than celebrate your friend happiness from the closest possible angle- the angle of a photographer. I cried when they said yes, I cried some more during the whole day and today I still try to push my tears back in my eyes when I remember that day. And guess what? They lived happily ever after! :)

A protože právě čtete pohádku (skutečnou, ale přesto kouzelnou), tento příběh má štastný konec. Markéta potkala Františka, František je skutečný človek, nikoliv princ na bílém koni. Pro ní ale je pohádkovou postavou. Přišel do jejího života, zamilovali se a před půl rokem se vzali. Byla to mírumilovná letní sobota. markétka spala z pátku na sobotu u mě, měly jsme sekt a nějaké dobrůtky k jídlu a ke spánku jsme se uložily vedle sebe na mé velké posteli švitořící až do usnutí. První věc, kterou jsem ráno držela v ruce, byl foťák. Umíte si představit někoho jiného, kdo by jí mohl fotit svatbu? Moc mě dojalo, když se mě na to poprvé zeptala, protože co víc si můžete jako kamarádka přát, než slavit štěstí vaší přítelkyně z nejbližsího možného úhlu - z úhlu fotografa. Tekly mi slzy, když si řekli ano, tekly mi dál během různých momentů jejich dne a i dnes mi oči zvlhnou, když si na to vzpomenu. A hádejte co? A žili šťastně až do smrti. :)


Featured Posts
Recent Posts