Svatba mé kamarádky a další příběhy
- adrianacahova

- 17. 3.
- Minut čtení: 3

Markéta je moje velmi dobrá kamarádka. Poprvé jsem ji potkala, když jsem kdysi, ve svých 16ti chodila s jejím bratrem. To jí bylo 17 let. Potkávaly jsme se občas v jejich společném domově a postupně se z nás staly kamarádky. Moje první dojmy z ní byly asi takovéto: Velice štíhlá, naivní, stydlivá a také bytost podobná andělské. Když mi bylo 18, s jejím bratrem jsme se rozešli a tak jsem Markétku nějakou dobu neviděla. To se změnilo, když jsem začala fotit. Když jsem si koupila svou první zrcadlovku, toto štíhlé vílí stvoření se superdlouhými vlasy mi hned přišlo na mysl jako potenciální modelka. Netrvalo nám dlouho a dohodly jsme se na focení. A pak, protože výsledky nám oběma přinesly nějaké uspokojení, opakovaly jsme focení znovu a zas.
Tady je jeden z našich prvních počinů.
Během těchto dlouhých hodin, kdy jsme spolu fotily, jsme se postupně otevřely jedna druhé a staly se z nás dobré kamarádky. Fotila jsem její první těhotné bříško, také potom obě její malé děti a během všech těchto let jsem nadále fotila i ji samotnou pro její krásu a vnitřní čistotu, zobrazovala jsem ji napříč životními etapami, kterými procházela. Bohužel jsem také byla u toho, když se rozváděla a snažila jsem se pomoci.
Čas běžel a Markéta se nakonec rozvedla a odstěhovala se do jiného bytu. Stala se z ní velmi opatrná osoba, co se vztahu muži týče. Léta končila v podivných nefunkčních vztazích, které neuměla přetrhnout. Mezitím jsem se já odstěhovala do Řecka, abych byla se svým milovaným Řekem. S Markétkou jsme zůstaly v kontaktu a viděly, ale i fotily jsme pokaždé, když jsem přijela do Čech za mámou a přáteli.
Můj život se obrátil vzůru nohama, neplánovaně jsem otěhotněla a po tříletém soužití mi můj přítel sdělil, že s oním očekávaným potomkem nechce mít nic společného. Přestěhovala jsem se zpět do České Republiky. V tu dobu byla Markéta zasnoubená a velmi šťastná. Netrvalo dlouho a i to se změnilo, protože i tento vztah se stal nějak nefunkčním. Obě jsme tedy byly bez partnerů, já měla jedno malé dítě a ona dvě už větší a obě jsme si velmi vychutnávaly momenty, kdy jsme spolu mohly vypít dobrý čaj a vytvořit nějaké umění.
A tak Markéty i moje děti rostly, byla u nás na chalupě, u nás na zahradě jsme opékaly buřty a zkrátka jsme spolu trávily čas, jak kamarádky dělají. Markéty dcera je nyní patnáctiletá slečna - už si pěstuji novou generaci modelek. A tady jsou obě společně - matka a dcera. Poznáte, kdo je kdo?
A protože čtete pohádku (skutečnou, aled pořád kouzelnou), má náš příběh také šťastný konec. Markéta potkala Františka. František je pořádný chlap a žádný princ na bílém koni. A přesto pro ni je on její pohádkovou postavou. Zjevil se, zamilovali se a po půl roce se brali. Byla to klidná letní sobota. Markéta spala u mě noc před svatbou, daly jsme si šampaňské a nějaké dobrůtky k jídlu a spaly jsme vedle sebe v mé veliké posteli a povídaly si dlouho do noci, až jsme nakonec během toho obě usnuly. První věc, kterou jsem ráno držela v rukou, byl foťák. Umíte si představit, že by jí někdo jiný fotil svatbu? Moje srdce se téměř rozplustilo blahem, když se mě na focení poprvé zeptala. Co víc si člověk může přát, než fotit svatbu své kamarádky a být tak v té největší možné blízkosti u všeho, co se děje. Tekly mi slzy, když si řekli své ano, tekly mi další a dlaší během celého dne.
A hádejte co? Žili šťastně až do smrti. :)








































Komentáře